Boučkův statek

Lidová kultura, obec Malá Skála A-FA701c0331 Lidová kultura, obec Malá Skála N170602_A4 hospoda1

Je jedním z nejzachovalejších dokladů pojizerského statku. Jeho chloubou jsou mimo jiné empírová okna. Jeho architektura zůstala neporušená od rozsáhlé přestavby v roce 1813. Poslední majitelka statku zemřela v sedmdesátých letech dvacátého století a nezanechala po sobě dědice ani poslední vůli. Statek tak přešel do majetku obce a to již v poměrně zchátralém stavu.  Jeho záchrana rekonstrukcí v 80. letech byla financována z prostředků Matesa (televizní hra – pozn.). Veřejnosti byl statek předán po roce 1988. Nebylo však jasné, jak bude statek nadále využíván. V prvním patře „na klenutí“  byla nejdříve instalována historická expozice z dějin maloskalska.  Vznikla podle výtvarného návrhu akademického malíře Josefa Jíry, který se spolu s dalšími umělci zasloužil o její realizaci. Po listopadu 89 byla založena společnost Arva Patria, která v přízemí zřídila lidovou hospůdku a v půdním prostoru nechala vzniknout nevšední galerii moderního umění, kde jsou díla našich 120 umělců první a druhé poloviny 20. století.

Přízemí

Vpravo od prostorné síně bývala velká seknice, kde se trávilo nejvíce času. Tady se bydlelo. Bývaly tu dvě postele, zásuvkový prádelník zvaný veškosten, lavice se šprušličkovým opěradlem, malé kanapíčko, dva stoly a židle. Stávala tu vysoká police s prosklenou horní částí a několik závěsných poliček na hmoždíře i kořenky a na mosazné naběračky. Zachována zůstala kachlová kamna a pec, kde se pekl chléb ještě za druhé světové války.

K velké seknici na severní straně přiléhala černá kuchyně, do níž přesahovala část kachlových kamen s medencem na horkou vodu. Odtud se pec vytápěla. Za černou kuchyní ve zděné části býval řeznický krámek. Řezníci dlouhá léta bydlívali v nájmu ve sroubku (Infoshop Vejměnek).

Vlevo od síně býval chlév pro hovězí dobytek, ustájení pro koně, pro skot, kozy a mláďata. Koňské postroje se zavěšovaly v síni na velký hák. Tam také stávala velká dřevěná káď zvaná tuna, ve které se připravovalo pití pro dobytek. Poblíž stála decimálka, dlouhá lavice bez opěradla a dvoudílná almárka pro drobné nářadí, závaží, brousky, lucerny apod.

Nad velikou světnicí bývala sváteční světnice, kde se spávalo. Postele bývaly u stěn, mezi nimi uprostřed vikslajvantové kanape s vysokým opěradlem, stůl se čtyřmi čalouněnými židlemi, dvě šatní skříně, věšák a pendlovky s mosazným kyvadlem. V prostoru nad kvelném byly také dvě postele, stolek se židlemi a zrcadlo s mramorovou deskou. Nad chlévem bývala poměrně velká místnost, které se vždy říkalo „babiččina komora“. Dnes je tam výstavní místnost.

Obdélníková místnost, kde je umístěna historická expozice, sloužila k uskladnění sena. Jsou tu ještě ponechány dveře od silnice, pod které se zajíždělo s fůrou a kterými se skládalo. Říkalo se tu „na klenutí“. Prostoru nad síní se říkalo „nad schody“. U jižní stěny bývala moučnice, kam se dávalo  zrní pro drůbež a otruby. V prostoru „pod schody“, které vedly na půdu a který byl uzavřen dveřmi, se uskladňovaly bedýnky na ovoce, různé koše apod. Nad obytnou částí statku byly nad sebou dvě půdy. Nad hospodářskou částí statku nebyla již půda výškově členěna a celá byla využívána k uskladnění sena.

Boučkův statek dnes

Boučkův statek tvoří tři budovy. Je jím stavení, stodola a vejměnek – sroubek. Ve stavení v přízemí se nachází oblíbená stylová hospůdka a v prvním a druhém patře malebná galerie.V prvním patře naleznete mnoho krásných uměleckých artefaktů českých umělců především druhé půlky 20. století a ve druhém patře galerie se nachází samostatná expozice děl Josefa Jíry.

Sroubek – Infoshop Vejměnek je využíván jako infocentrum, kavárna, vinárna, prodejna regionálních produktů a půjčovna koloběžek.

Stodola je využívána jako technické zázemí pro statek a obecní úřad. V předvánočním čase je ve vyklenutém prostoru vystavován krásný Betlém Josefa Jíry.

Dvůr je v letních měsících využíván jako zahrádka k hospodě a konají se tu i kulturní akce spojené s vernisážemi.